Jmenuji se Magdalena Zlámalová (dříve Večeřová) a na jaře 2014 jsem se rozhodla založit jazykovou školu "Jazykovka Modřice", ve které se uči bez učebnic a veškeré kurzy jsou šité na míru.

Vystudovala jsem anglistiku (magisterský obor) na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, úspěšně absolvovala půlroční kurz pro učitele angličtiny na Univerzitě v Ottawě (Kanada)  - Canadian Forces Language Training Faculty a vystudovala obor testování jazyků na katedře lingvistiky na University of Lancaster (Velká Británie), opět magisterské studium.

Pracovala jsem jako učitelka angličtiny (obecný i odborný jazyk) všech pokročilostí a věkových skupin, metodik a examinátor, ředitelka velké jazykové školy. O roku 2001 se profesně pohybuji převážně v oblasti jazykového testování, vyškolila jsem metodiky a examinátory ve více než 20 evropských a asijských zemích, napsala několik skript a učebnic, spoluvytvářela jsem mezinárodní normy pro oblast testování angličtiny v civilním letectví (spolupráce s ICAO Montreal a ICAO Paris), v Eurocontrol Luxembourg jsem vedla mezinárodní tým expertů, který vytvořil jazykové testy pro řídící letového provozu (the ELPAC test). ELPAC test je zároveň jediným testem na světě, který získal plnou mezinárodní akreditaci. V současné době pracuji na mezinárodních projektech v oblasti testování jazyků (obecná i letecká angličtina), učím angličtinu, tlumočím, překládám či dělám tzv. proofreading.

Pokud chcete vědět více o mých pracovních zkušenostech, klikněte si na následující odkaz:

https://www.linkedin.com/pub/magdalena-vecerova/43/b0/291

Čím dříve, tím lépe. Je dokázáno, že děti od narození do 2 let vnímají jazyky nejvíce. Tuto schopnost postupně ztrácejí, a to až do 7 či 8 let. Osvojování nového u dětí je rychlejší než později v životě. Děti jsou jako houby, které nasávají nové informace a nová slova naprosto přirozeně. Proto v tomto věku nemluvíme o učení se cizímu jazyku ale o osvojování si cizího jazyka.

Během prvních tří let od narození se dítě naučí několik tisíc slov, osvojí si schopnost utvořit a pochopit komplexní věty, naučí se ovládat zvukový systém svého rodného jazyka, a to ještě dříve, než se naučí například zavázat tkaničku.

Je prokázáno, že období největších jazykových schopností je mezi 2. a 8. rokem života. Dítě je totiž zhruba od 18 měsíců věku geneticky  naprogramováno osvojit si řeč, přičemž tato schopnost se nenávratně vytrácí okolo 7. až 8. roku. Z hlediska jazykových schopností je tato etapa neopakovatelná. Je pro ni typická mimořádná citlivost na běžné i specifické jazykové podněty, spontánnost projevu dítěte, minimální sociální zábrany, popř. jejich absence, pružnost nervové soustavy, výjimečné imitační schopnosti, vysoká úroveň rozvoje paměti a převaha mechanické paměťové složky, schopnost sluchové diferenciace apod. Děti se v tomto věku učí mimoděk, odposlechem, nápodobou, opakováním, užívají metodu pokus - omyl, testují slova, jimž nerozumí. Proto je dítě přirozeně schopno zachytit správnou výslovnost, intonaci a tempo cizí řeči. Stejně tak "věrně" ovšem zachytí a převezme i nedokonalosti a vytvoří si ve výslovnosti špatné návyky, které je ve vyšším věku téměř nemožné odbourat. Nejde však jen o pouhou nápodobu, proces učení se jazykům je daleko komplikovanější a komplexnější, neboť jsou podstatnější části jazyka, které si pouhým napodobováním nelze osvojit. Slova si dítě mechanicky zapamatuje a uloží do mozku, větu z nich následně vytvoří samo.

Učení se jakémukoli jazyku je proces velmi komplikovaný a dosud není přesně známo, jak funguje a proč je tak úspěšný. Můžeme však stanovit alespoň některé základní postupy a pravidla, které by měly být při učení se jazyku u dítěte předškolního věku obecně respektovány:

• co nejčastější a pestrá komunikace s dítětem probíhající na citovém základě
• pomalejší řeč, delší prodlevy mezi větami, snaha jasně artikulovat až přehánět přízvuk
• slovní zásoba volená z okolí dítěte a vztahující se k bezprostřední skutečnosti
• užívání jednoduchých a krátkých vět, jednoduchých otázek, příkazů apod.

 Lze se domnívat, že toto vše, zřejmě ve zvýšené míře, platí i pro výuku jazyka cizího.

Může, ale bude to spíše ke škodě. Děti předškolního věku by měl cizí jazyk učit ten, kdo sám jazyk dobře umí a zároveň ovládá metodiku práce s předškolními dětmi. Důležité jsou tedy nejen metody a formy práce, ale také kvalitní jazykový vzor, protože malé dítě se učí cizí řeči stejně jako řeči mateřské – mimoděk, odposlechem a nápodobou. Proto je velmi důležitá jazyková i metodická odbornost pedagoga – zde je důležitá vyváženost obou kvalit.  Jsou-li děti vzdělávány způsobem, který nedostatečně respektuje specifika pedagogické práce s předškolními dětmi a jejich vývojové možnosti, výsledky jsou nevalné a motivace k dalšímu vzdělávání pro děti mizivá.

Každý kurz je sestavován přímo na míru a tudíž je vhodnější připravovat materiály s využitím různých zdrojů (internet, různé učební materiály, knihy, atd.). S přípravou materiálů mám dlouholeté zkušenosti, sama jsem několik učebnic napsala (odborná vojenská a letecká angličtina). Je samozřejmě možné, že nastane konkrétní situace, kdy bude konkrétní učebnice vhodná a stále bude možné kurz ušít na míru (např. při výuce aviation English). Nejraději chystám materiály sama, výuka je pak efektivnější a umožní nám zaměřit se na to, co opravdu potřebujeme, ne na to, co nás zrovna čeká v následující lekci nějaké učebnice.

Na internetu je jich spousta. Na FB stránce Jazykovky Modřice jsou pravidelně zvěřejňovány tipy na výuku jak dětí, tak dospělých.

Více zde: https://www.facebook.com/jazykovkamodrice